Pokud chce mít někdo – lhostejno zda fyzická osoba nebo firma – úspěšný web, musí si tento nejprve založit a pak se o něj také náležitě starat. Vkládat na něj věci, které jsou zajímavé přinejmenším pro ty, na něž má takový web cílit, pravidelně informace a další materiály aktualizovat, obměňovat a přidávat, starat se o to, aby případné reakce těch, kdo na něj zabrousili, nezůstávaly bez odezvy.

A ani to ještě není všechno. Ani to ještě vůbec není zárukou, že se stane taková stránka známou a hojně navštěvovanou zajímajícím se publikem. Protože aby takovou zaručeně byla, potřebuje i SEO.
A to proto, že .
A co že to vlastně to SEO je? Pokud bych to měl popsat poněkud nelíbivými slovy, pak by se dalo říci, že je to vtírání se, kam se jenom dá. Pokud bych pak měl volit slova libozvučnější, pak by se to dalo označit jako všemožné snahy o to, aby si virtuální veřejnost právě toho kterého webu všimla.

Těch metod je vlastně povícero. Pro odborníky stačí vyjmenovat, že jde o věci jako page doorway, cloaking, link farm nebo skrytý obsah, pro laiky pak je záhodno upřesnit, že jde o:
– vstupní webovou stránku upravenou speciálně pro přilákání vyhledávačů, konstruovanou tak, aby chrlila značné množství textových odkazů a klíčových výrazů, jež se na takové stránce stále opakují a tím navádějí zákazníka pomocí reklamního banneru na hlavní web nebo ho tam přesměrovávají aplikací vytvořenou v Javascriptu
– úpravu webu speciálně pro algoritmus vyhledávače, kdy je uživatelům sice podsouván jiný obsah, ale zároveň to i posouvá web do popředí
– spojení velkého množství stránek pomocí na sebe vzájemně odkazujících odkazů, což uměle navyšuje hodnotu takzvaného pageranku
– skryté a nenápadné navyšování hustoty klíčového slova pro vyhledávače, například v podobě s pozadím barevně splývajícího a tudíž „neviditelného“ textu nebo textu překrývaného obrázkem či něčím podobným
To vše napomáhá tomu, aby se web dostal ve vyhledávačích na lepší pozici a snáze si jej tak někdo všiml. Případně aby si jej vůbec někdo všiml.
Čemuž laik nejednou příliš napomoci nedokáže. A tak naivně chrlí jeden web za druhým v domnění, že se snad aspoň nějaký ujme. Což je ale bláhové počínání, protože „vidí-li“ vyhledávače na více místech tentýž text, zpravidla ukážou jen jeden takový web. A ty ostatní ignorují.
A má-li být člověk virtuálně známý, neměl by se nechat jen tak ignorovat.